22. srpna 2013 • 12:37

Preview GP Belgie: Po měsíční pauze je tu opět formule 1

Autor:
Eau Rouge, legendární úsek belgické trati Spa-Francorchamps
TOP VIDEA
SESTŘIH: Třinec - Litvínov 4:2. Oceláři na domácím ledě vyhráli počtvrté v řadě SESTŘIH: Třinec - Litvínov 4:2. Oceláři na domácím ledě vyhráli počtvrté v řadě
Třinec - Litvínov: Hunkes tečoval střelu Baránka až do brány, gól potvrdilo video, 2:2 Třinec - Litvínov: Hunkes tečoval střelu Baránka až do brány, gól potvrdilo video, 2:2
VŠECHNA VIDEA ZDE

Závodem ve Spa-Francorchamps zahajuje formule 1 po prázdninové přestávce svou druhou polovinu sezóny, v níž jezdce ještě čeká devět závodů. Belgický okruh si zachoval charakteristickou přírodní tvář i přívlastek nejdelší dráhy v šampionátu. I po úpravě z roku 2006 překračuje jeho délka o čtyři metry sedm kilometrů. 



Belgická závodní trať ve Spa-Francorchamps zažila poslední ze svých comebacků v roce 2007, od té doby neschází v kalendáři mistrovství světa formule 1. Přírodní okruh patří ke staré generaci závodišť, jakých nabízela po dlouhá desetiletí západní Evropa nepřeberné množství, které ovšem mizí z motoristických kalendářů jedno za druhým. Důvodem jsou stále vyšší požadavky na bezpečnost jezdců i diváků, komfort všech účastníků velké ceny a snaha učinit z formule 1 skutečně celosvětovou zábavu, takže na mnohé tradiční evropské okruhy už prostě nezbývá místo.

Belgičané za své Spa bojují. V roce 2006 prošel okruh rozsáhlou rekonstrukcí, přesto si zachoval charakteristickou přírodní tvář i přívlastek nejdelší dráhy v šampionátu. I po úpravě překračuje jeho délka o čtyři metry sedm kilometrů. Jezdci jej milují, protože se jedná o velice náročnou trať s pasážemi, které se na žádném jiném okruhu neopakují. Mistr světa z roku 1967, Novozélanďan Denny Hulme, o belgickém okruhu řekl: „Spa je tratí, která od sebe oddělí chlapce a muže.“

Okruh ve Spa si dodnes uchoval své kouzlo

Spa-Francorchamps leží v kopcovité ardenské krajině. Při GP Belgie bývá častým doplňkovým jevem déšť. Statistiky říkají, že každý třetí závod se zde odehrál za mokra. Členitost a délka okruhu navíc způsobují, že v různých částech trati bývá odlišné počasí.

Nejdramatičtější mokrý závod se zde odehrál v roce 1998. Trať byla vlhká a průběžně zkrápěna mírným deštěm. Start proběhl bez problému, ale na rovince na výjezdu z La Source došlo k největšímu karambolu v historii formule 1. Vzduchem létala utržená kola, jedno z nich téměř zasáhlo diváky na tribuně a jen díky velkému štěstí nebyl nikdo vážně zraněn. Ze 22 startujících monopostů se v okamžiku 13 stalo nepojízdnými vraky. Čtyři jezdci už k opakovanému startu nenastoupili. V důsledku této nehody byla od následující sezóny povinně zavedena lanka k zachycení odlomeného kola a vedení závodu mohlo podle povětrnostních podmínek rozhodnout o letmém startu za zpomalovacím vozem.

První závod měl být ve Spa-Francorchamps uspořádán v roce 1921, přihlásil se však jediný účastník, a tak se skutečná historie belgického okruhu začala psát až od roku 1922. V poválečném období se v roce 1950 GP Belgie zařadila hned od prvního ročníku do nově vyhlášeného mistrovství světa F1 a od té doby hostila trať ve Spa velkou cenu 45krát. Až do roku 1970 se závodilo na okruhu 14,08 kilometru dlouhém, tvořeném převážně z veřejných komunikací. V 70. a částečně ještě v 80. letech minulého století převzaly štafetu po ardenském okruhu trati v Nivelles nedaleko Bruselu (1972 a 1974) a vlámský Zolder (1973, 1975 až 1982, 1984).

Spa-Francorchamps - informace o okruhu
Délka okruhu 7 004 m
Délka závodu 44 kol, 308.052 km
Kvalita asfaltového povrchu proměnlivá
Směs pneumatik medium / hard
Opotřebení pneumatik střední
Přilnavost střední
Opotřebení brzd nízké
Jízda na plný plyn 80 %
Nejdelší úsek na plný plyn 1 865 m (24 s)
Projektovaná nejvyšší rychlost 315 km/h
Projektovaná nejnižší rychlost 75 km/h
Počet zatáček s rychlostí nad 250 km/h 5
Počet zatáček s rychlostí pod 100 km/h 3
Spotřeba benzínu vysoká
Orientace okruhu ve směru hodinových ručiček
Počet řazení během 1 kola 48
Počet levých zatáček 10
Počet pravých zatáček 9

Comebacku se okruhu ve Spa-Francorchamps dočkal v roce 1983. Trať byla zkrácena na 6,949 km a měla jednu kuriozitu. Start a cíl byl od sebe vzdálen 660 metrů. Důvod spočíval v původní cílové rovince, která se příliš prudce svažovala k nájezdu do jedné z nejtěžších pasáží Eau Rouge. Startovní rošt byl proto posunut před vlásenku La Source, cíl ovšem zůstal až za ní. Dnes už je to opět jinak. Po přestávkách v roce 2003 a 2006, kdy se GP Belgie nekonala, dostalo závodiště v prostoru startu a cíle zcela novou tvář. Během roku 2006 zde vyrostly nové boxy, tribuny i infrastruktura. Zásadní změnu prodělala také cílová šikana, známá pod označením Autobusová zastávka. Stala se z ní regulérní zatáčka, z níž se nyní vjíždí poměrně úzkým nájezdem do boxové uličky, což bylo jediné kritizované místo modernizovaného okruhu.

Přestože je Spa-Francorchamps vysokorychlostním okruhem se špičkovými rychlostmi přes 315 km/h, používají jezdci střední úroveň přítlaku. Vzhledem k proměnlivému počasí se velmi obtížně hledá optimální nastavení podvozku. I za deště je třeba dosahovat vysokých rychlostí, protože umělé snížení rychlosti na rovinkách o více jak 3 km/h přestavením předního křídla vede k celkovému rozhození vyvážení auta. Pokud by tým vsadil na nastavení výhradně do deště, ztrácel by jeho jezdec na rovinkách až 15 km/h. Hledání kompromisu ještě ztěžuje rozdílnost asfaltového povrchu v jednotlivých částech okruhu. Přesto tento okruh jezdci milují a vždy, když byla GP Belgie v ohrožení, lobovali za její návrat do kalendáře.

Z historie

V 50. a 60. letech byl přírodní okruh ve Spa-Francorchamps skutečně nebezpečný. Byl tvořen množstvím zatáček, projížděných na plný plyn. Dlouhé úseky vedly lesem a o vážné nehody nebyla nouze. 19. června 1960 zde přišel při GP Belgie o život tělesně postižený Alan Stacey na monopostu Lotus 18. Jeho nehoda se smrtelným následkem přitom měla velice kuriózní příčinu. Stacey se v plné jízdě srazil s ptákem, který jej zasáhl do obličeje. Ztratil na chvíli kontrolu nad řízením, ale i to stačilo, aby nezabránil nárazu a následnému požáru vozu. Přes okamžitý zásah hasičů a záchranářů na místě zemřel. V ten samý den v závodě smrtelně havaroval také Staceyho krajan Chris Bristow.

Bezpečnostní podmínky se na světových okruzích v průběhu let zásadním způsobem změnily. A to jak pasivní ochrana jezdců například bezpečnostními opatřeními na okruhu, tak aktivní představovaná technickým řešením závodních automobilů. Nic to však nemění na skutečnosti, že nehody patří k motoristickému sportu. Jezdci i konstruktéři neustále hledají nové limity. Bez této filosofie by závodění ztratilo smysl. A tak nepřekvapuje, že se Spa-Francorchamps zapsal do historie řadou dalších nebezpečně vyhlížejících nehod. Naštěstí se ty z posledních let vždy obešly bez smrtelného zranění.

GP Belgie, okruh Spa-Francorchamps - základní statistické údaje
Počet dosavadních GP 45
První GP 1950
Poslední vítěz Jenson Button – McLaren-Mercedes MP4-27 1:29:08,530 (207,344 km/h)
Poslední pole-position Jenson Button – McLaren-Mercedes MP4-27 1:47,573 (234,393 km/h)
Poslední nejrychlejší kolo Bruno Senna – Williams-Renault FW34 1:52,822 (223,488 km/h)

O hromadné kolizi v deštivé GP Belgie 1998 jsme se zmínili již výše. Je třeba ještě dodat, že ve stejném závodě za mizerné viditelnosti narazil vedoucí jezdec Michael Schumacher (Ferrari) do zádi o kolo zpět pomalu jedoucího Davida Coutharda (McLaren-Mercedes). Dramatické momenty však nechyběly ani v následujících letech. Jezdci současně hovoří o neopakovatelných zážitcích, jaké jim přináší průjezd úsekem Eau Rouge. Takto na něj vzpomíná bývalý spolumajitel týmu Scuderia Toro Rosso, Rakušan Gerhard Berger: „Nejdříve jedeš dolů, až cítíš žaludek v krku, a pak zase nahoru. Když se dostaneš pod vrchol stoupání, nevidíš vůbec nic, jen oblohu. Udržet přitom nohu na plynu v tomto místě přináší největší vzrušení na závodní dráze, jaké znám.“

Nejúspěšnějším jezdcem v GP Belgie je Michael Schumacher, který ji vyhrál šestkrát a kromě toho zde mohl prožít v roce 1991 svůj debut pilota formule 1 a o rok později poprvé zvítězit ve velké ceně. Za ním následují Ayrton Senna (5 vítězství), Jim Clark (4), Kimi Räikkönen (4), Juan Manuel Fangio (3), Damon Hill (3). V hodnocení podle počtu pole-position se na čele statistik nacházejí Fangio a Senna (oba 4). Co do počtu vítězství týmů jsou v GP Belgie nejúspěšnější Ferrari s McLarenem (oba 12), s odstupem pak následují Lotus (5) a Williams (3).

David Coulthard o Spa-Francorchamps z dob svého aktivního působení v F1

“Myslím, že nejméně devadesát procent všech jezdců by řeklo, že Spa-Francorchamps je jejich oblíbeným okruhem. Obliba této tratě spočívá ve vzrušujícím zážitku, jaký nabízí. Nejznámějším místem na ní je zcela jistě Eau Rouge, do něhož se stoupá hned za startem po průjezdu tradiční vlásenkou La Source. Eau Rouge se projíždí na šestý rychlostní stupeň a představuje to neuvěřitelný pocit, přestože díky všelijakým vylepšením na dnešních autech je zdolání tohoto úseku snazší, než tomu bylo před několika roky. Pocit, kdy tě přetížení vtlačí do asfaltu a boční síly se opřou do pneumatik, je prostě neskutečný.

K tomu navíc před výjezdem ze zatáčky na vrcholu není vidět, co je před tebou, a to v rychlosti 270 km/h.. Pokud by se tady něco přihodilo, pak se musíš odevzdat zcela do rukou traťových komisařů. Je to poslední skutečná jízda po horské dráze, kterou zažijete s formulí 1. Člověk si přesně uvědomuje: Jestliže ti tady selže technika, pak musí následovat těžká nehoda. Je mi jedno, co říkají ostatní jezdci. Na mém názoru to nic nezmění. Máš zde obě ruce na volantu a řítíš se plně koncentrovaný po dráze. V těle se nahromadí tolik adrenalinu, že ti vydrží na zbytek okruhu.

Dalším klíčovým místem je sjezd směrem k zatáčce deset. Jedná se o velmi rychlý levotočivý úsek, kterým se projíždí na pátý rychlostní stupeň. Vyvolává to pocit, jako by se hlava chtěla utrhnout od těla. Následují rychlé šikany, tvořené zatáčkami dvanáct, třináct a čtrnáct. Rozhodujícím místem na konci kola je výjezd ze zatáčky čtrnáct, protože se zde rozhoduje o rychlosti, jakou absolvuješ další zatáčky patnáct, šestnáct a sedmnáct, projížděné na plný plyn a dříve ukončené starou šikanou Autobusová zastávka. Bohužel došlo k úpravě tohoto úseku a už tu nezažiješ takové vzrušení jako dříve. Stále se zde ale musí prudce snížit rychlost před tím, než vjedeš zpátky na cílovou rovinku.

Kolo ve Spa je hodně dlouhé. Dosahují se zde vysoké rychlosti a pravděpodobnost deště je vysoká. Krajina okolo je nádherná. Závod nezosobňuje takový lesk a bohatství jako třeba Monte Carlo, přesto Spa patří mnoho desetiletí k pevným pilířům závodního kalendáře a své postavení si skutečně zaslouží. Je to skvělá trať a je pěkné navštěvovat během roku rozdílná místa. Koneckonců, ne při všech závodech sezóny si musí člověk připadat jako v sauně.”

Události posledních let

Po roční přestávce, způsobené zákazem tabákové reklamy, se v sezóně 2004 formule 1 vrátila do Belgie. Po startu z pole-position si nejprve udržel vedení Jarno Trulli (Renault). Typickým jevem pro Spa bylo, že hned v prvním kole skončil závod pro sedm monopostů v důsledku nehod. Dvě fáze se zpomalovacím vozem značně zdramatizovaly průběh velké ceny. O dramatičnost se také postaraly rychle odcházející pneumatiky Michelin, které nevydržely často tvrdé přejezdy přes obrubníky. Vítězem se stal Kimi Räikkönen (McLaren-Mercedes) před dvojicí Ferrari Michael Schumacher a Rubens Barrichello.

V roce se 2005 se rozhodovalo především o tom, kdo z dvojice výrobců Bridgestone a Michelin připraví pro který ze závodů lepší pneumatiky. Nejinak tomu bylo v GP Belgie. Mírně vlhká trať upřednostňovala ty týmy, které obouvaly francouzské pneumatiky. Nejlepší startovní pozici si zajistil Juan Pablo Montoya (McLaren-Mercedes) a v úvodu závodu si vedení uhájil. Giancarlo Fisichella (Renault) přečkal bez zranění těžkou nehodu v Eau Rouge a pro úřadujícího mistra světa Michaela Schumachera (Ferrari) skončil závod předčasně po kolizi s Takumou Satem (BAR-Honda) v La Source. Mnoho diskusí způsobila kolize vedoucího Montoyi při předjíždění Antonia Pizzonii (Williams), který byl o kolo zpět. Závod se tak stal znovu kořistí Kimiho Räikkönena (McLaren-Mercedes). Druhý projel cílem Fernando Alonso (Renault), na pódium s nimi vystoupal celkově třetí Jenson Button (BAR-Honda).

Po další roční předstávce, během níž došlo k zásadní přestavbě okruhu a jeho infrastruktury, slavili v roce 2007 ve Spa-Francorchamps dvojité vítězství jezdci Ferrari. Kimi Räikkönen si zajistil hattrick před týmovým kolegou Felipem Massou, následováni byli velkými rivaly od McLarenu Fernandem Alonsem a Lewisem Hamiltonem. Ti předvedli ostrý týmový duel hned na startu, což odpovídalo jejich vzájemnému vztahu po celou sezónu 2007.

GP Belgie 2008 přinesla především dramatické finále. Po většinu času se závodilo za sucha, jen v době startu byl povrch mírně vlhký. Do konce závodu ale zbývalo pět kol, když začalo pršet. V tu chvíli se v čele nacházel Kimi Räikkönen (Ferrari) před Lewisem Hamiltonem (McLaren-Mercedes). V poslední zatáčce před cílovou rovinkou britský pilot překročil fyzikální zákony a musel si zkrátit trať. Tím se dostal do vedení, ale chybu ihned napravil a pustil Räikkönena před sebe. Ve vlásence La Source následoval další Hamiltonův útok. Jezdec McLarenu přitom opět vyjel z dráhy a těsně za ním i Räikkönenovo Ferrari. Fin měl ale smůlu a narazil do betonové zdi. Hamiltonovi už nic nestálo v cestě za vítězstvím a upevnění si pozice v boji o mistrovský titul. Za ním projel cílem jako druhý jeho největší soupeř Felipe Massa (Ferrari). Třetí v cíli skončil po riskantním rozhodnutí použít přechodné pneumatiky Nick Heidfeld (BMW Sauber). Lewis Hamilton se ale z vítězství dlouho neradoval, protože ho sportovní komisaři potrestali za tvrdý souboj s Kimi Räikkönenem časovou penalizací. V jejím důsledku byl odsunut na třetí místo, Felipe Massa se stal vítězem a vývoj šampionátu zůstal otevřený.

V roce 2009 slavil Kimi Räikkönen své poslední vítězství ve formuli 1 před přerušením kariéry. Díky KERSu postoupil pilot Ferrari na startu přes několik jezdců dopředu. Při restartu po zpomalení závodu mohl ještě jednou poděkovat tlačítku na volantu, když opět díky KERSu překonal do té doby senzačně jedoucího Giancarla Fisichellu (Force India) na vedoucí pozici, jenž všechny překvapil již vítězstvím v kvalifikaci. Od toho okamžiku Räikkönen nikoho nepustil před sebe, přestože se ho Fisichella držel až do konce závodu jako stín. Safety Car musel na trať po hromadné nehodě z úvodu velké ceny, jíž způsobil Romain Grosjean (Renault). Za oběť jí padli rovněž vedoucí muž průběžného pořadí Jenson Button (Brawn GP) a Lewis Hamilton (McLaren). Na třetím místě projel cílem Sebastian Vettel (Red Bull) před Robertem Kubicou a Nickem Heidfeldem (oba BMW Sauber).

GP Belgie 2013 - časový harmonogram (SELČ)
Pátek 23. srpna
10:00 - 11:30 1. volný trénink
14:00 - 15:30 2. volný trénink
Sobota 24. srpna
11:00 - 12:00 3. volný trénink
od 14:00 kvalifikace
Neděle 25. srpna
od 14:00 závod

V GP Belgie 2010 se pozdějšímu mistru světa Sebastianu Vettelovi (Red Bull) vůbec nedařilo. Když se pokusil předjet Jensona Buttona (McLaren), přecenil své možnosti a po kolizi s britským jezdcem skončil v závodě až 15. se ztrátou jednoho kola. Button dopadl ještě hůře a do cíle nedojel vůbec. Za těžkých podmínek v dešti a s výjezdy zpomalovacího vozu si pro vítězství dojel Lewis Hamilton (McLaren). Byl jednoduše nejlepší, vyhrál a posunul se do vedení průběžného pořadí šampionátu. Spolu s ním na podium vystoupali Mark Webber (Red Bull) a Robert Kubica (Renault). Čest Ferrari zachraňoval na čtvrté pozici Felipe Massa. Další bodované pozice si rozdělil trojlístek německých pilotů Adrian Sutil (Force India), Nico Rosberg a Michael Schumacher (oba Mercedes).

Co se Sebastianu Vettelovi (Red Bull) nepodařilo o rok dříve, v GP Belgie 2011 si plně vynahradil. Zvítězil v ní před týmovým kolegou Markem Webberem a Jensonem Buttonem (McLaren). Velkou stíhací jízdu předvedl Michael Schumacher (Mercedes), který po startu z posledního místa nakonec projel cílem jako pátý hned za Fernandem Alonsem (Ferrari). Další z kandidátů na přední umístění Lewis Hamilton (McLaren) musel odstoupit po kolizi s Kamuiem Kobayashim (Sauber). Diskusi vyvolaly již při kvalifikaci pneumatiky Pirelli, které velmi rychle ztrácely životnost a v závodě zapříčinily řadu předčasných zastácek v boxech.

Hrůzostrašná havárie byla k vidění hned po startu Velké ceny Belgie, Francouz Grosjean zavinil střet se Španělem AlonsemHrůzostrašná havárie byla k vidění hned po startu Velké ceny Belgie, Francouz Grosjean zavinil střet se Španělem Alonsem

V roce 2012 nastoupil v Belgii ke své jubilejní 300. GP Michael Schumacher (Mercedes). Z vítězství se ale poprvé v Ardenách radoval Jenson Button (McLaren) a pozornost na sebe opět upoutal Romain Grosjean (Lotus), který zde již podruhé zavinil hromadnou havárii. Krátce po startu v zatáčce La Source proletěl těsně nad hlavou Fernanda Alonsa (Ferrari), pro nějž tím závod rovněž skončil, a současně jej připravil o důležité body v boji o titul se Sebastianem Vettelem (Red Bull). Úřadující mistr světa naopak zachránil, co se dalo. Po startu z jednácté pozice dokončil závod na druhém místě, třetí dojel Kimi Räikkönen (Lotus).

 

Mistrovství světa ve florbale 2018 v Praze

Program a výsledky Český tým - soupiska Rozpis zápasů Info a hrací systém Haly pro MS Vstupenky Přehled medailistů z MS Akce pro fanoušky

Mistrovství světa ve florbale 2018 se koná ve dnech 1. - 9. prosince v Praze. Letošní šampionát je dvanáctý v historii, čeští florbalisté zatím získali jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Čeští florbalisté narazí ve skupině A na Německo, Lotyšsko a Švýcarsko, všechny zápasy včetně play off odehrají v O2 areně.

Český program na MS ve florbale:
Německo - ČESKO
(so 1. 12., 18:00) * Lotyšsko - ČESKO (ne 2. 12., 17:00) * ČESKO - Švýcarsko (út 4. 12., 19:30)

Články odjinud


Články odjinud



Klasická verze
Mobilní verze