�e kr�lovna motoristick�ho sportu nen� proch�zka nejen r��ov�m, ale v�bec ��dn�m sadem, dokazuje velk� mno�stv� zna�ek, kter� s nad�en�m vstoupily do tohoto sv�ta a velice rychle jejich z�stupci p�i�li na to, �e v tomto p��pad� si ukousli p��li� nestraviteln� sousto. Nap��klad italsk� ATS, Bellasi, britsk� Connew, francouzsk� Martini, japonsk� Maki �i r�zn� putuj�c� Token a dal��, ti v�ichni to mohou dok�zat.

P�esto v�ak existuje zna�ka, kter� po letech vyvol�v� u fanou�k� F1 pocity objevitel� Atlantidy. V m�lokter� encyklopedii �i knize mapuj�c� historii F1 na ni naraz�te a �dajn� ve �vy���m z�jmu� pr� byla dokonce vymaz�na z archiv� F1. To je samoz�ejm� nesmysl, proto�e jepi�� �ivot tohoto ve v�ech sm�rech nepoveden�ho pokusu je v ofici�ln�ch zdroj�ch ��dn� zaznamen�n i s vysv�tluj�c�m koment��em, pro� v n�kter�ch publikac�ch jak�koli zm�nky o n�m chyb�. Velkou m�rou k tomu p�isp�l zn�m� historik F1 Paul Sheldon.

Abychom navodili souvislosti s n�sledn�m d�jem, vydejme se nejd��v do roku 1974. V Braz�lii propuk� n�rodn� euforie � nejen�e m� nejv�t�� zem� Ji�n� Ameriky skv�l� fotbalisty a automobilov�ho mistra sv�ta F1, nyn� se chyst� i n�rodn� v�z formule 1. Wilson Fittipaldi, star�� z bratrsk� dvojice nad�en�m novin���m p�edv�d� v�z, kter� v�ak zat�m nen� schopen ujet jedin� metr. T�m to v�bec nevad�, po cel� zemi a do sv�ta let� titulky � PRVN� JIHOAMERICK� V�Z FORMULE 1 JE NA SV�T�. M�li by v�ak b�t opatrn�.

Nesmi�iteln� rivalita mezi Brazilci a Argentinci panuje nejen na poli fotbalov�m, na trat�ch F1 je tak� dob�e zn�ma. Brazilci z�vid�li Argentinc�m mo�nost po��dat Grand Prix a netajili se touhou proniknout tak� do seri�lu F1. A kdy� se v roce 1972 vr�tila Grand Prix Argentiny do kalend��e F1, brazilsk� autoklub a zejm�na Wilson Fittipaldi sr. pou�ili ve�ker�ho vlivu, aby se mezi po�adateli Grand Prix objevila i Braz�lie. Kdy� Emerson Fittipaldi vyhr�l titul mistra sv�ta, mohly se ob� zem� py�nit sv�mi �ampi�ny, i kdy� Fangio byl na tom co do po�tu titul� zna�n� l�pe. Braz�lie proto hodlala poslat na trati vlastn� v�z � a Argentina pochopiteln� nemohla z�stat pozadu.

NEN�PADN� MU� V POZAD�

Rod�k z Rafaely v provincii Santa F�, Oreste Berta (*1940) m�l technick� nad�n� a sv� schopnosti si poln� roz�i�oval d�ky pr�ci u argentinsk� pobo�ky Renaultu. Dobrou vizitku si ud�lal zejm�na �sp�n�mi �pravami motor�, p�i nich� osv�d�il svou schopnost pro improvizaci, proto�e dovoz n�hradn�ch d�l� do Argentiny byl v��m mo�n�m, jen ne spolehliv� funguj�c�m pravidlem. Dokonce se traduje, �e kdy� se v It�lii �ij�c� argentinsk� rod�k Alejandro de Tomaso dozv�d�l o Bertov�ch schopnostech, pokou�el se ho p�et�hnout do Evropy, aby t�m zamezil nebezpe�n� konkurenci.

Spole�nosti R�gie Renault a Industrias Kaiser Argentina (IKA), u n� z�skal Berta in�en�rsk� ostruhy, si v�ak nem�nily nechat nad�jn�ho in�en�ra proklouznout mezi prsty. P�isp�ly mu na vybudov�n� vlastn�ho podniku ve Fortaleze (nedaleko Cordoby) a tady si Berta od roku 1966 posiloval reputaci stavbou �sp�n�ch voz� pro dom�c� Formuli Mecanica. Pokud bychom si m�li ud�lat o t�to kategorii p�edstavu, �lo o v�lu�n� jihoamerickou specialitu p�edstavuj�c� mezi�l�nek mezi F5000 a formuli 1.

Berta se pokou�el etablovat i nad�le � a roz�i�oval sv� pole p�sobnosti. V letech 1966-1971 se v�noval tak� �prav�m cestovn�ch voz�, s nimi� rovn� slavil nejeden pozoruhodn� v�sledek. �t�st� se k n�mu za�alo obracet z�dy a� ve chv�li, kdy se pustil do stavby sportovn�ho vozu. Odborn�ci se o jednosedadlov�m prototypu ozna�en�m Berta LR vyjad�uj� s despektem a d�n� na trati jim d�v� za pravdu � ze �ty� pokus� v�z ani jednou nedoraz� do c�le.

FORMULE ZA 50 DN�

P�enesme se nyn� do oblasti formule 5000 � zde se etabluje Francisco Mir, p�vodem Argentinec �ij�c� v USA, ale st�le maj�c� k vlasti sv�ch p�edk� vztah. V F-5000, kde m� k dispozici prodejn� v�tvor Dana Gurneye Eagle s motorem Chevrolet, neskl�z� zrovna hodnotn� v�sledky. Jeho pilot Nestor Jesus Garcia-Veiga se s konven�n�m monopostem nedok�e s��t, p�ipad� mu t�kop�dn� a �patn� ovladateln�. Vzpomene si na �sp�n� p�soben� ve Formuli Mecanica a po��d� Mira, aby se spojil s Bertou. Doch�z� k pom�rn� rychl� dohod�, Mir ��d� Bertu, aby postavil pro F-5000 vlastn� monopost. In�en�r nev�h�, used� k r�sovac�mu prknu a za 50 dn� navrhne a postav� formuli s hlin�kov�m gonokokem a konven�n�mi z�v�sy kol, poh�n�nou p�tilitrov�m osmiv�lcem Chevrolet. Nad�en� v�ak velice rychle vyprch� � kv�li vyt�en� Garcia-Veigy zkou�� novinku v posledn�m �norov�m t�dnu 1974 dal�� Argentinec Marito Garci�, ale v�sledky jsou prab�dn�. K druh�mu testu se t�m s monopostem ozna�en�m Berta BA3 vypravil a� na americk� okruh Riverside International Raceway, ov�em efekt byl prakticky stejn�, a�koliv tentokr�t u� sed�l za volantem Garcia-Veiga. I jeho vyj�d�en� bylo pln� roz�arov�n� a shodn� s t�m, kter� p�ed n�kolika dny pronesl jeho skorojmenovec. Rozlad�n� Mir odcestoval do USA a Bertovi na rozlou�enou asi ne�ekl nic p��jemn�ho. V�z byl odlo�en ad acta a zd�lo se, �e formulov� kari�ra pro Bertu skon�ila d��v, ne� se po��dn� mohla rozb�hnout.

Berta v�ak byl mu� nejen ambici�zn�, ale i podnikav�. Nahr�ly mu prvn� zv�sti o brazilsk�m n�rodn�m voze F1, vyc�til p��le�itost a op�tovn� kontaktoval Mira. Pouk�zal na brazilsk� pokus a navrhl odv�k� rivaly trumfnout � jestli�e Fittipaldi bude m�t brazilsk� pouze trup a upravenou p�evodovku, Berta p�iprav� vlastn� formuli 1 v�etn� p�vodn�ho �as�, motoru a p�evodovky! To musel b�t asi nejp�dn�j�� argument, po n�m� Mir souhlasil s finan�n� v�pomoc�, ale Berta p�edpokl�dal, �e m�ec otev�e i argentinsk� vl�da, pro kterou to m�la b�t v�tan� prezentace � a kter� byla motoristick�mu sportu zna�n� naklon�na.

TRABLE KAM SE POD�V��

Na prvn� pohled nem�la b�t p�estavba monopostu zvl᚝ problematick�, formule 5000 byla vlastn� jakousi levn�j�� formou F1 a p�ed�l�vky voz� jedn� �i druh� kategorie nebyly ni��m v�jime�n�m. Jen�e motor nen� betl�m, jak v trochu jin� souvislosti ve slavn� �vandrl�kov� knize pravil ��k Kopyto sv�mu p��teli M�oukovi, a Berta to m�l z�hy citeln� poznat. Kdy� se poprv� objevil se sv�m vidlicov�m osmiv�lcem na ve�ejnosti, hladina odborn�ho m�n�n� se okam�it� z�e�ila n�zory, jakou cestou se vlastn� vydal. Nejd��v se spekulovalo se, �e z�kladem motoru by mohl b�t nep��li� zn�m� koncept agreg�tu Alpine z roku 1968, kter� Renault zam��lel jako zku�ebn� pohonnou jednotku pro F1. Bl�e pravd� byli asi ti, kte�� ozna�ili motor Berta V8 za pouh� plagi�t legend�rn�ho Fordu Cosworth DFV. V jednom �asopise se dokonce objevila tato pozn�mka: �Pokud budete oba motory srovn�vat, nehledejte, co maj� stejn�ho, sp� zkuste naj�t, v �em se li��!� Zast�nc�m t�to my�lenky nahr�val i fakt, �e Berta nav�zal v roce 1972 styky s Brabhamem, odkoupil od t�mu star�� v�z BT 23 a jeden n�hradn� Cosworth. Oreste v�ak tyto �toky sve�ep� odr�el: �Berta V8 je p�edev��m leh�� ne� Cosworth, dokonce o 20 kilogram�, ale podstatn� v�konn�j��. Bez probl�m� zvl�d� maxim�ln�ch 11 600 ot��ek, a to v�echno bez sebemen��ch pot��.� Velice z�hy se uk�zalo, �e praxe byla podstatn� jina��. Podobn� dohady se vedly i o p�evodovce, v n� odborn�ci definovali zjevn� okop�rovan� typ Hewland FG 400. Berta se tradi�n� br�nil: �Na�e p�evodov� �stroj� je tak� leh��, ale z�rove� dostate�n� odoln� a robustn�.� Do t�etice si pozorovatel� smlsli na samotn�m voze. V lep��m p��pad� padaly term�ny jako hybrid, ti, kdo� si nebrali serv�tky mluvili otev�en� o bastardu, kter� m�l trup toto�n� s Chevronem z formule 5000 a p��� obkreslenou z Brabhamu BT 34. Pokud se pod�v�me na velice vz�cn� sn�mky vozu z dobov�ho tisku, nelze ne� tento n�zor potvrdit.

Prvn� ostr� test prob�hl 16. prosince 1974 na trati Municipal Autodromo Buenos Aires. Kdo by si vsadil na eventualitu, �e Berta 1 ud�l� d�ru do sv�ta, prohr�l by toho dne i posledn� kus od�vu. �Z�zra�n�� argentinsk� vidlicov� osmiv�lec vykazoval v�echny neduhy syrov�ho agreg�tu, m�l nepravideln� chod �i p��mo vynech�val, ale p�edev��m � v�kon byl na hony vzd�len hodnot�m uv�d�n�m tv�rcem, tak�e Nestor Garcia-Veiga za volantem pro��val o�istec. Berta se pokusil zachr�nit situaci kvapn�m namontov�n�m p�st� americk� v�roby, co� v�ak p�ineslo pouze rapidn� rostouc� teplotu pohonn� jednotky. Ta v nejlep��m p��pad� d�vala jenom 360 kon�, tedy o sto m�n� ne� dle Bertov�ch slov �d�vno p�ekonan� Cosworth�. K dal�� j�zd� u� Garcia-Veiga nastoupil s p�vodn�mi Bertov�mi p�sty, kter� v�ak zni�ily kr�tce po sob� dv� pohonn� jednotky. Mechanici se pokusili je�t� o v�m�nu olejov� n�pln�, ale b�hem n�kolika kol vydechly naposled i dal�� dva agreg�ty.

T�i t�dny p�ed dom�c� Grand Prix se t�m ocitl v nez�vid�n�hodn� situaci. Bertovi bylo jasn�, �e motory v tomto �ibeni�n�m term�nu jen t�ko uvede do provozuschopn�ho stavu. Nav�c mu chyb�ly mu pen�ze i n�hradn� d�ly. Na druhou stranu si v�ak uv�domoval, �e jeho projekt m��e udr�et p�i �ivot� jenom publicita, d�ky n� by mohl vy�e�it nedostatek financ�. Rozhodl se proto riskovat a bez pat�i�n�ho technick�ho zabezpe�en� p�ihl�sil sv�j v�z do obou �vodn�ch jihoamerick�ch z�vod� sez�ny. CSI jeho p�ihl�ku potvrdila a p�id�lila mu startovn� ��slo 29.

HO�K� KONEC S �ERN�M HUMOREM

P�ekvapen�m nebyl konec, ozval se toti� � Wilson Fittipaldi. Soupe� z �nen�vid�n� Braz�lie� nab�dl Bertovi sv�j rezervn� osmiv�lec Cosworth s p��n�m, aby se na start prvn�ho z�vodu nov� sez�ny mohly postavit dv� jihoamerick� konstrukce. M�l jedinou podm�nku: Berta mu m�l vr�til motor v provozuschopn�m stavu. A tady se rozeb�h� hned n�kolik spekulativn�ch my�lenek, co vlastn� star�� Fittipaldi svou nab�dkou sledoval. Nelze samoz�ejm� vylou�it, �e jeho n�vrh byl opravdu up��mn� a m�l podpo�it nastupuj�c� �ru jihoamerick�ch voz�, kter�mi se jejich tv�rci rozhodli konkurovat �britsk�m gar�mistr�m�. Zl� jazykov� se sp� klon� k n�zoru, �e si Wilson t�mto krokem cht�l ud�lat alibi pro p��pad, �e by premi�ra jeho vlastn�ho �d�t�te� Copersucar-Fittipaldi dopadla neslavn� (to se tak� stalo, v�z byl ozdobou konce startovn�ho pole, star�� Fittipaldi kv�li praskl� h��deli jako v�bec prvn� ze z�vodu odstoupil, jeho v�z nav�c po defektu zachv�tily plameny a zcela sho�el). Dalo se toti� p�edpokl�dat, �e nevyzr�l� Berta dopadne je�t� h��. Oreste v�ak po kr�tk�m rozhodov�n� z�p�j�ku odm�tl � zd�vodnil sv�j postoj t�m, �e Cosworth by do jeho vozu ne�el zamontovat. To se zd� b�t krajn� nepravd�podobn�, proto�e odborn�ci Bertu V8 ozna�ili za prakticky identickou s Cosworthem, tedy v�etn� z�kladn�ch rozm�r�. A tak jako nejakceptovateln�j�� se jev� ta eventualita, �e Berta si byl v�dom nedostatk� trupu, jeho mal� flexibility a velk�ch vibrac�, kter� by Fittipaldiho motor zcela jist� poslaly do v��n� v�slu�by. Proto zdvo�ile pod�koval a funkcion��e CSI po��dal o zru�en� p�ihl�ky. �ra vozu formule 1 s typov�m ozna�en�m Berta 1 se uzav�ela.

Uzav�ela? Kdepak � Berta zvolil kotrmelec do protipohybu a nepovedenou �efjedni�ku� p�etvo�il zp�t na formuli 5000. Tentokr�t mu to trvalo a� do konce l�ta 1975, u� se vyhnul experiment�m a zvolil osv�d�enou a prov��enou pohonnou jednotku � p�tilitrov� Chevrolet. V z��iov�ch z�vodech v Long Beach a Riverside se do vozu posadil Ameri�an Don Simpson, v ��jnov�m podniku v Laguna Seca ho vyst��dal Luis di Palma. Posledn� z�vod sez�ny absolvoval v kokpitu Berty nezn�m� mlad��ek jm�nem � Rick Mears. Ano, pozd�j�� �ty�n�sobn� v�t�z slavn�ch 500 mil INDY dostal p��le�itost ve voze, kter� ani jednou nedojel do c�le � a ani on z t�to nemil� s�rie nevybo�il. Jednu v�jimku v�ak dok�zal � a� do sv�ho odpadnut� s podce�ovan�m vozem vedl.

Berta se pak vr�til ke konstrukci voz� pro seri�l Formule Mecanica a a� do roku 1979, kdy byla tato kategorie kv�li ropn� krizi zru�ena, op�t na�el p�du pod nohama. Jeho vozy byly v t�to oblasti historicky nej�sp�n�j��, p�ivezly mu 45 v�t�zstv� a 5 mistrovsk�ch titul�. Pot� p�esunul svou pozornost na ni��� jihoamerick� formule. S nimi je spjat i jeho posledn� ne�sp�ch � pod dojmem �sp�ch� v seri�lech Codasur F3 a SudAm F2 poslal v roce 1988 do Evropy v�z Berta s motorem Renault 18 a p�evodovkou Meriggi-Renault. V�z s trupem na b�zi hlin�kov�ch vo�tin a uhl�kat�ch vl�ken a konven�n�mi z�v�sy a odpru�en�m pilotoval Marc Hessel, jen�e Bertovi pon�kud uniklo, �e v n�meck�m �ampion�tu F3, kam up�el svou pozornost, jsou pon�kud odli�n� pravidla a technika na podstatn� vy��� �rovni. Hessel si musel p�ipadat stejn� bezmocn� jako druhdy Garcia-Veiga p�i testech vozu F1 pro Bertu znamenalo toto fiasko definitivn� n�vrat do jeho jihoamerick�ho p�sobi�t�.

Sl�vu z tohoto pohledu nep��li� �sp�n� zna�ky nakonec pozvedli Bertovi potomci Oreste jr. a Brian. Na sklonku mil�nia vytvo�ili �sp�nou verzi Fordu Escort pro argentinskou s�rii TC2000. Jej� kvalitu dokl�daj� tituly z let 1997, 2000 a 2001.

Uveden� fotografie jsou pou�ity z dobov�ho tisku.