V předchozím článku jsme se prošli minulostí a pootvírali několik časopisů, díky kterým se mnozí z nás nechali lapit oním fenoménem zvaným formule 1. Nehloubejme nad kvalitou informací, z nichž některé byly postupem času přehodnocovány, byl to důležitý impuls a stejně tehdy jako teď se skuteční zájemci o fascinující svět „šíleně rychlých kol“ mohli začít zajímat a hlavně dobývat další a další poznatky.
… NA POKRAČOVÁNÍ
Ještě než přejdeme od časopisů ke knihám, dovolím si jeden malý mezistupeň. Již zmíněný časopis MOTOR kromě slušné porce článků o F1 postavil část své popularity také na čtyřstraně, zařazované nejdřív uprostřed časopisu, později v poslední čtvrtině, která se po vyjmutí a zkompletování všech částí stala novou knížkou. Je určitě dost těch, kteří mají celý arzenál této edice „Na pokračování“ kompletní, proto nebude na škodu si jej připomenout.
1973 – Můj rychlý Jackie (Ellen Seekartová)
Příběh fiktivního závodníka a později naivního malíře Jackie Seekarta není analogií s kariérou Stewarta, jak by se podle jména mohlo zdát. Jde o ryzí fikci, která však popisuje poměrně věrně dění kolem závodů Grand Prix. V příloze MOTORu 2/1984 byl Můj rychlý Jackie otištěn znovu jako II. vydání.
1974: Říkají mi Jacky (J. M. Bents)
Portrét belgického závodníka Jacky Ickxe, sestavený z různých článků a rozhovorů. Nejde však o klasické životopisné črty, spíš o pohled v tehdejší době dvojnásobného vicemistra světa F1 na aspekty závodění.
1975: Miláček Francois (Henri Devos)
Profil tragicky zahynulého francouzského pilota F. Ceverta, který je z větší části líčen jako jeho vlastní vyprávění. Můžeme si přečíst Cevertovy zážitky z doby ještě předtím, než se stal závodním jezdcem, co ho zajímalo a že nechybělo málo, a vůbec se na světové okruhy nemusel dostat. Popisuje i zákulisí jednotlivých závodů a svůj vztah k ostatním pilotům F1.
1976 – 1977: Juan Manuel Fangio (J. M. Bents)
Obsáhlý portrét pětinásobného mistra světa F1 Argentince Fangia, včetně jeho úplných začátků a bohaté obrazové přílohy. Dle vyjádření redakce časopisu některé fotografie byly v publikaci uvedeny vůbec poprvé. Tento seriál byl rovněž reprízován v příloze MOTORu 1/1985.
1978 – 1980: Muž bez cestovního pasu (J. M. Bents)
Kniha o zakladateli a majiteli jedné z nejslavnějších stájí F1 – Enzo Ferrarim. Zachycuje život commendatoreho včetně jeho závodních pokusů a působení v čele závodní stáje, jedna z kapitol je věnována úmrtí Lorenza Bandiniho v GP Monaca 1967. Poslední část se zabývá průřezem existence týmu Ferrari F1 (ten vyšel také jako samostatný článek v MOTORu – rok 1977, číslo 2).
1980 – 1981: Život a smrt rychlých mužů (Nina Rogliani)
Životopisné črty švédských pilotů formule 1 Ronnie Petersona a Gunnara Nilssona, od jejich prvních závodů až pro tragické osudy. V roce 1984 byl stejný text, ale s jinými fotografiemi, vydán jako součást pravidelné přílohy MOTORu (1/84).
1984 – 1986: Rychlý muž na pomalé židli (Nina Rogliani)
Clay Regazzoni rok po své havárii napsal knihu
E‘ questione di cuore (Věc srdce), na níž spolupracoval italský novinář Cesare de Agostini (1981). Výňatky z ní uvedl na pokračování slovenský časopis Stop!, poté ji mírně přepracovanou vydal i MOTOR s názvem
Rychlý muž na pomalé židli. Nejedná se o doslovný překlad italského originálu, některé kapitoly jsou vloženy do publikace jako ilustrační a mají pouze dotvořit portrét výjimečného švýcarského závodníka.
1986 – 1987: Říkají mu Niki (J. M. Bents)
Stať, která byla otištěna na pokračování přímo v časopisu MOTOR v roce 1977 (čísla 1 – 10) pod lakonickým názvem NIKI. Tato stať byla pro zmíněnou publikaci na pokračování podstatně rozšířena a doplněna o Laudův návrat do F1 (1982 – 1985). Podstatnou částí knihy jsou také Laudovy roky strávené ve formuli 1 před jeho těžkou havárií v roce 1976, velký prostor se dostává neúspěšnému tažení za titulem v roce 1974 a úspěšnému reparátu o rok později.
1988 – 1990: Mistři světa F1 (J. M. Bents, N. Rogliani)
Profily jedenadvaceti mistrů světa F1 (roky 1950 – 1986) nejsou v žádném případě životopisy jednotlivých pilotů, nýbrž snahou je přiblížit i z jiného pohledu. Některé profily už vyšly dříve v přímo v MOTORu nebo přílohách Grand Prix Sport či Piloti F1.
1983 – 1991: Kdo je kdo v automobilovém sportu (Miloš Kovařík) – nedokončeno
Ambiciózní projekt šéfredaktora MOTORu, jehož snahou bylo vytvořit maxiencyklopedii jezdců všech kategorií, od rallye přes cestovní vozy po monoposty. Bohužel si nejspíš neuvědomil, jak dlouho by takové dílo při osmi knižních stranách měsíčně muselo vycházet: během osmi let vyšlo 640 stran – v době zrušení časopisu jsme dospěli do poloviny písmena E…
A BONUS NAVÍC:
1976 - Šíleně rychlá kola (Edmund Koukal)
Na této knize na pokračování, která vyšla v časopise VTM je vidět, že Koukal spolupracoval s Prüllerem na překladu jeho publikace
Einer von ihnen: Jochen Rindt. Šíleně rychlá kola jsou vlastně deníkem posledních měsíců života Jochena Rindta až po jeho tragédii na Monze. V druhé části knihy popisuje autor okolnosti nehody Nikiho Laudy, jeho návrat na trať a vyústění boje o titul v roce 1976 v dramatické Grand Prix Japonska.
1977 – 1978: Rychlostní zkouška (Luboš Pecháček)
Možná tento počin až tak nepatří do povídání o F1, ovšem autor L. Pecháček je znám především jako komentátor závodů F1. Kniha, otištěná na pokračování v časopise MOTOR, se původně měla jmenovat
Rychlostní vložka (což byl dřívější termín pro RZ, ovšem název byl zamítnut s tím, že nejde o řešení ženských problémů) vypráví o manželské dvojici, která se účastní jako amatéři domácích závodů rallye a musí řešit nejen ožehavé závodní, ale i osobní a zdravotní problémy.
1981 – 1982: Má vzpomínka je Bugatti (Miloš Kovářík)
Druhé vydání knihy o nejslavnější československé závodnici Elišce Junkové-Khásové. Poprvé se tato kniha objevila na pultech v roce 1972, MOTOR ji ve zkrácené verzi připravil jako přílohovou publikaci (podle slov autora byla vypuštěna úvodní pasáž o Eliščině dětství).
KNIHY
V případě knižních publikací už vůbec nehodlám tvrdit, že jde o úplný či vyčerpávající výčet. Je to jenom nostalgická procházka knihovnou, kdy se za každým svazkem skrývá nějaký příběh. Ať už vzpomínky na jeho získávání, či to byla výhodná koupě nebo milý dárek, kniha těžce vybojovaná takřka „zpoza pultu“ nebo náhodně nalezená v koutku některého antikvariátu. Kdykoli se na nějaký titul podívám, vybaví se mi také určité pasáže a neopakovatelný pocit nezištné pomoci, když jsem naplno hltat nový a nepoznaný svět F1. Možná mezi nimi chybí ještě nějaká, právě ta vaše. Zavzpomínejte...
Vše kromě svého života (All but my life) - Stirling Moss a Ken W. Prudy. Vydala MF – Edice 13 (1967)
Kniha je výsledkem rozhovorů novináře K. W. Prudyho s „věčně druhým“ čtyřnásobným vicemistrem světa Stirlingem Mossem. V Anglii vyšla rok po těžké Mossově nehodě v Goodwoodu (1963).
Grand Prix, kniha o automobilových závodech (The International GRAND PRIX book of MOTOR RACING) - uspořádal Michael Frewin. Vydala Olympia (1968).
Kniha článků a reportáží nejen ze světa F1, kterou vydalo v roce 1965 nakladatelství Leslie Frewin Publisher Limited. Sestavil ji režisér reklamních a dokumentárních filmů, který vybral články známých novinářů (Ken Prudy, Denis Jenkinson) a lidí působících v motoristickém sportu (Tony Brooks, Innes Ireland, Jim Clark, Jack Brabham, Enzo Ferrari) a sestavil je do kompilace zahrnující F1, závody dragsterů či 24 hodin Le Mans. Knihu přeložil a svými statěmi doplnil Miloš Skořepa.
Mistři za volantem, kniha o automobilových závodnících – Miloš Skořepa. Vydala Olympia (1969).
Jakési volné pokračování předchozí publikace, do něhož Skořepa vybral profilové črty nejslavnějších závodníků před érou oficiální formule 1 plus jedenáct prvních mistrů světa doplněných o Stirlinga Mosse.
Svět F1, kniha o Grand Prix (Einer von ihnen: Jochen Rindt) – Heinz Prüller. Vydala MF – Edice 13 (1970)
Kostrou knihy je popis životních osudů Jochena Rindta, završených sezónou 1968, doplněných o další postřehy ze světa F1. Překlad knihy obstarali Edmund Koukal a Ludvík Reimann. Na tuto publikaci volně navazuje již zmíněná „kniha na pokračování“ z VTM – Šíleně rychlá kola.
Vozy velkých cen – prof. ing. dr. Boleslav Hanzelka. Vydalo SNTL (1972)
Velice detailní publikace zabývající se technickým popisem nejen vozů F1, ale také monoposty nižších kategorií a vozidly, které byly předchůdci strojů nasazovaných do oficiálního mistrovství světa F1. Knihu doplnilo šestnáct barevných obrázků Václava Krále na křídovém papíře, které samy o sobě byly uměleckými obrazy (některé z nich se objevily i v časopise Automobil). První vydání obsahovalo 252 stran, 191 obrázků a 41 tabulek, rok po vydání byl pro velký úspěch realizován nejdříve dotisk, v roce 1974 byla vydaná aktualizovaná verze (258 stran, 200 obrázků), zahrnující navíc ročník 1972. Kniha atypického formátu, která dodnes neztratila nic na aktuálnosti.
Dějiny automobilových závodů – Miloš Skořepa. Vydala Olympia (1973)
Rozsáhlá publikace mapující automobilové závody od samých počátků přes další prestižní kategorie – 500 mil INDY, 24 hodin Le Mans a samozřejmě formuli 1. Velké množství zajímavých příhod, osudů, popisy významných závodů a bohatá výsledková část.
Dejiny automobilových pretekov – Miloš Skořepa. Vydal Šport, Bratislava (1980)
Rozšířená verze původní Skořepovy knihy, ovšem vydaná pouze ve slovenštině. Poněkud podivný počin, dost možná Olympia odmítla tuhle verzi vydat jako 2. rozšířené vydání (nakonec i Junková se přes značně atraktivní titul dostala jen do Motoru jako publikace na pokračování).
Devět rychlých mužů – Miloš Kovářík. Vydal Novinář (1980).
Sebrané profily, které autor publikoval již v časopisech MOTOR nebo jeho přílohách (Clark, Fangio, Stewart, Rindt, Surtees, Hill, Peterson), k nimž je přidán meziválečný pilot Achille Varzi a sovětský soutěžní jezdec Statis Brundza. Jen článek o Rindtovi vyšel při různých příležitostech třikrát.
Mé roky s Ferrari (Protokoll – Meine Jahre mit Ferrari) – Niki Lauda, Herbert Völker. Vydala MF – Edice 13 (1983)
Kniha, kterou krátce po svém odchodu od Ferrari za pomoci novináře H. Völkera realizoval tehdy dvojnásobný mistr světa F1 Niki Lauda. Publikace, která původně vyšla ve vídeňském nakladatelství Verlag Orac v roce 1977, je rozdělena do tří částí. V první Lauda vzpomíná na své závodní období v italské stáji včetně těžké nehody na Nürburgringu 1976, v druhé části si čtenáři mohou přečíst názor na Laudu Völkerovýma očima a konečně v poslední se oba autoři společně vracejí k prvním Laudovým závodním krokům. Knihu přeložil významný český motoristický autor Karel Hrubec.
Majstri formuly 1 – Ján Korecký. Vydal Štart (1986)
Autorem je jeden z významných slovenských motoristických novinářů Ján Korecký, působící také v časopise Stop! (vycházel zde na pokračování životopisný seriál Majster zo severu o K. Rosbergovi). Kniha na 228 stranách líčí jednotlivé příběhy ze života či závodnické kariéry všech dosavadních mistrů světa F1 (1950 – 1985). Čtenáři v knize našli i barevných šestnáct stran obrazové přílohy, zahrnující i některé velice unikátní fotografie. Svou koncepcí se kniha podobá publikaci na pokračování z časopisu MOTOR (Mistři světa F1).
Svět formule 1 – Miloš Kovářík. Vydal Novinář (1987)
Profily čtrnácti pilotů F1 doplněných úvahou o světě Grand Prix. V závěrečné části jsou statistické údaje, evidentně převzaté z ročenky Marlboro Grand Prix Guide, a schematické plánky tratí. Kniha se ale příliš nepovedla, v textu jsou menší či větší chyby, v některých případech odporující bodovací logice F1 (Patrick Tambay), evidentní chyby ve složení týmu nebo u popisků k obrázkům (Nigel Mansell).
Královská formule – Zdeněk Čížek. Vydal Nadas (1990).
Publikace na přelomu dvou režimů měla být jakýmsi prvním výpravným pokusem, ale zůstalo opravdu jen u pokusu. Autor postupuje sezónu po sezóně, doplňuje své povídání velice zajímavými obrázky, vyvedené ale v nesmyslně duotónovém provedení. Bohužel ani tady se nevyvaroval některých chyb. Určitá dobře známá fakta docela přeskakuje nebo zcela vynechává.
Poslední knihu jsem do našeho přehledu zařadil symbolicky – blížila se nová éra publikací, které v mnoha případech nebyly postiženy nedostatkem informací (někdy bohužel spíš naopak), ale začaly se také objevovat takové, na nichž bylo vidět, jak horkou jehlou jsou šity. Fanoušek už byl nucen si vybírat, protože v určité době jsme mohli číst stále dokola o jedněch a týž lidech. I s nástupem internetu si myslím, že knihy dodnes mají své místo na trhu – a neříkám, že se někdy nepodíváme i na ty, které vyšly v období po sametové revoluci.