�Arturo byl bezesporu mistrem volantu, ale kv�li n�mu jsem tak� musel nechat v tov�rn� zav�st p�cha�ky, aby se tam v�bec n�kdy objevil,� �ekl o mali�k�m Italovi legend�rn� Carlo Abarth. Asi m�loco m��e l�pe charakterizovat huben�ho rod�ka z Civenny, jen� byl v 70. letech nep�ehl�dnutelnou postavou cirkusu F1. Mnoz� z n�s si je�t� pamatujeme jeho ��nrov� fotografie s nezbytn�m kloboukem s reklamou Marlboro a razantn� j�zdu s odv�n�mi �toky na soupe�e, doprov�zen� divokou gestikulac�. �Kdy� jsem v kokpitu, jsem najednou jin� �lov�k, chci zdol�vat p�ek�ky. Kolegov� u� m� znaj�, tak se s t�m u� n�jak sm��ili,� s �sm�vem vysv�tloval Arturo sv� pohnutky. Ostatn�, nebyl v tomhle sm�ru s�m, takov� Emerson Fittipaldi se ob�as nechoval jinak.

Svou kari�ru za�al ��ast� v z�vodech do vrchu v t�mu FIAT-Abarth (1967). Sice vzbudil pozornost samotn�ho Abartha, kter� mu posl�ze nab�dl m�sto ve sv� tov�rn�, ale z�sadn� obrat pro n�j nastal v roce 1969. V Mugellu doslova zdrtil v�echny italsk� hv�zdy t� doby a neunikl t�m pozornosti samotn�ho Enza Ferrariho. T��let� smlouva s nejslavn�j�� italskou st�j� p�ipadala Merzariovi jako sen. Prvn� triumf pro Ferrariho z�sk�v� na sportovn�ch vozech v z�vod� Coppa Shell na Imole. L�kaj� ho v�ak i monoposty, proto v barv�ch t�mu Tecno IRIS proh�n� formuli 2 a z�sk�v� nezbytn� ostruhy. Sl�vu v�ak skl�z� p�edev��m v MS zna�ek, kde za jeho p�isp�n� Ferrari vyhr�v� cel� �ampion�t.

Pro formuli 1 m�l Merzario ide�ln� p�edpoklady, tvrdilo se o n�m, �e i s p�ilbou a v overalu v�� v�ehov�udy 50 kilogram�. Jen�e Artura ob�as prov�zely peripetie osudu, pro n� bez v�jimky sed�la n�kter� lidov� �i zlidov�l� r�en�. T�m nej�ast�j��m asi bylo ve �patnou dobu na �patn�m m�st�. To platilo i pro F1, zvl�t� kdy� jeho vstup do sv�ta nejpresti�n�j�� kategorie m�l n�dech m�rn� senzace. Ale popo��dku � Clay Regazzoni si p�i testovac�m programu sportovn�ch voz� zahr�l s mechaniky fotb�lek a v�sledkem byla zlomen� ruka. Stalo se tak t�sn� p�ed GP Francie 1972 a rozlad�n� Enzo Ferrari nahonem sh�n�l n�hradu. Jen�e Nanni Galli svou �anci v�bec nedok�zal vyu��t, proto dal commendatore v GP Velk� Brit�nie p��le�itost Merzariovi. A Arturo p�i sv�m debutu opravdu zaz��il. Po startu ze 14. pozice se dok�zal popasovat s n�kolika soupe�i, zvl�dl i men�� probl�m na trati a sv�j v�kon korunoval ziskem bodu. Bu�me ale up��mn�, kdyby Ronnie Peterson v p�edposledn�m kole nehavaroval, Arturo by m�l sm�lu. Takhle se stal 53. pilotem v historii, kter� p�i sv�m prvn�m startu skon�il (v tehdy) bodovan� �estici. Ferrari byl jeho prezentac� tak� nad�en, tak�e a�koliv u� se Regazzoni uzdravil, poskytl Merzariovi t�et� v�z i pro b�jn� N�rburgring. Tam Italova hv�zda pon�kud pohasla � Ickx byl prvn�, Regazzoni druh� a Arturo a� dvan�ct�.

Na konci sez�ny se v�ak u Ferrariho l�mal chl�b. Star� patriarcha Ferrari odm�tl Regazzoniho dal�� slu�by a povolal do zbran� Merzaria. Za��tek roku vypadal velice p��zniv� � dv� �tvrt� m�sta v Braz�lii a JAR naladily Artura do optimistick� n�lady, jen�e z�hy se uk�zalo, �e technick�, ale i person�ln� potenci�l italsk� st�je je v hlubok� krizi. V n�sleduj�c�ch z�vodech startoval v�t�inou jen Ickx, Merzario dostal �anci pouze v Monacu a Francii. Propad dos�hl tak obrovsk�ch hodnot, �e v Holandsku a NSR se na startu neobjevil ani jeden Ferrari! Arturo si vylep�il n�ladu jin�m vynikaj�c�m v�sledkem � ve slavn�ch 24 hodin Le Mans dojel spole�n� s Carlosem Pace na st��brn� pozici za v�t�znou pos�dkou Pescarolo/Larrousse. Se sv�m t��litrov�m Ferrari 312 PB se vkl�nili mezi oba speci�ly Matra Simca. Do formule 1 se Merzario vr�til a� v Rakousku, ale s nad�jn�m sedm�m m�stem v c�li. Absenci sv�ch voz� na Monze by Ferrari neobh�jil, a tak se na autodromu objevil t�m v kompletn� sestav�. Arturo vyrazil do z�vodu ze sedm�ho m�sta a probil se na p�tou pozici. Jen�e v druh� zat��ce Lesmo nezvl�dl v�jezd, utrhl si z�v�s zadn�ho kola a ��ast p�ed dom�c�m publikem pro n�j skon�ila. Arturo m�l z reakce davu takov� strach, �e vyjel s po�kozen�m vozem mimo are�l, na nic ne�ekal a spasil se �t�kem ve sv�m osobn�m voze. Kdo zn� temperament tifosi, ten se nem��e divit �

Na sklonku roku bylo jasn�, �e Merzariovy dny u Ferrari jsou se�teny. Arturo se tedy dohodl s Frankem Williamsem, i d�ky tomu, �e jeho st�j spolupracovala s italskou zna�kou ISO. Tady v�ak Ital doplatil na velkou nespolehlivost Williamsov�ch voz� � ze 14 start� dojel do c�le jen t�ikr�t. Z��sti tak� za ur�it� po�et odpadnut� mohl jeho temperament � havaroval ve �pan�lsku, zapletl se do startovn� kolize v Monacu, ve �v�dsku v tr�ninku narazil do svodidel a zlomil si prst, tak�e na z�vod mohl zapomenout. Reputaci si napravil v It�lii, kde sice po startu spadl a� na chvost z�vodn�ho pole, ale agresivn� a dravou j�zdou si vyjel pot�et� ve sv� kari��e �tvrt� m�sto.

Rok 1975 u� byl ve znamen� �sezen� na sudu s dynamitem�. Vztah Williams/Merzario se zhor�oval ka�d�m dnem. Prvn� konflikt nastal p�i tragick� Grand Prix �pan�lska, kdy Ital dostal od Williamse k dispozici nov� typ vozu, kter� Frank pot�eboval ��dn� prov��it. Jen�e Arturo, sympatizuj�c� s bratry Fittipaldiov�mi, jenom demonstrativn� pomalu objel jedno kolo a z�vod vzdal. Posl�ze si za�al ve sd�lovac�ch prost�edc�ch st�ovat, �e mu Williams u� n�kolik m�s�c� nezaplatil smluvenou g�i a rozl�cen� Frank mu p�ed GP �v�dska lakonicky sd�lil, �e u� se nemus� obt�ovat. �e probl�m skute�n� nebyl v Merzariov� form� dokazuj� i n�sleduj�c� m�s�ce: Ital v kategorii sportovn�ch voz� na Alf� Romeo T33 s Willy Kauhsenem vyhr�l podniky v Dijonu, na Monze, v Perguse a na N�rburgringu. A v sou�tu s druh�mi m�sty v Mugellu, Spa-Francorchamps, �sterreichringu a ve Watkins Glen zajistil italsk� automobilce s k��em, me�em a hadem ve znaku titul mistra sv�ta v kategorii zna�ek.

V GP Rakouska Wilson Fittipaldi nep��jemn� havaroval a zran�n� mu nedovolilo z��astnit se n�sleduj�c�ho z�vodu. Vzpomn�l si na nezi�tnou podporu ze strany Merzaria ve �pan�lsku a nab�dl mu pro GP It�lie svezen� v jeho Copersucaru. S nekvalitn�m vozem ne�lo d�lat ��dn� z�zraky, p�esto se jedna v�c Merzariovi povedla � dojel jeden�ct�, co� bylo do t� doby v�bec nejlep�� um�st�n� brazilsk� konstrukce.

Max Mosley byl v�dy p�edev��m obchodn�k � kdy� p�ed rokem 1976 projevilo o jeho t�m z�jem v�c pilot�, �e�il to origin�ln�: zalo�il prost� druh� t�m March. V tom prvn�m dominoval Brambilla s movit�m sponzorem Beta, kter� vlastn� t�m zachr�nil. Lella Lombardi u� m�la sv� dny se�teny, na jej� m�sto m�l nastoupit Ronnie Peterson. V t�mu MARCH II ��hal na svou opakovanou �anci Hans-Joachim Stuck a vedle n�j Arturo Merzario s pen�zi od firmy Ovoro. Byl to skute�n� pikantn� pohled, kdy� ka�d� ze �ty� March� m�l jinou barevnou �pravu. Jen�e n�kdy ani pln� m�ce neznamenaj� kvalitu � body nep�ich�zely tak, jak si Mosley p�edstavoval, a p��e o vozy nebyla takov�, jak si p�edstavoval Merzario. Kdy� pak opustil nespokojen� Jacky Ickx Williams�v t�m, do�lo po v�ce ne� roce k usm��en� a Arturo usedl do Williamsova temn� modr�ho vozu se zlat�m lemov�n�m. Do jist� m�ry v�ak bylo p��zna�n�, �e ve v�ech zb�vaj�c�ch z�vodech odpadl, v It�lii dokonce po probl�mech v tr�ninku v�bec nestartoval.

Proto�e Williams prodal svou st�j Walteru Wolfovi, byl Merzario bez pr�ce, nav�c op�t jednou zapracovalo nemil� r�en� �ne�t�st� nechod� po hor�ch, ale po lidech�. Arturo cht�l vyfotografovat skupinku sv�ch p��tel a z��til se p�itom z terasy. Pomi�me bulv�rn� kl�pky o tom, kolik m�l vypito, �lo o oby�ejnou ne��astnou n�hodu, kterou Ital odnesl zlomeninami a t��m�s��n� rehabilitac�. Pak u� bylo pozd� hledat n�jak� m�sto ve startovn�m poli � proto s�hl hloub�ji do kapsy a za 600 000 marek koupil od Mosleye lo�sk� model Marchu 761. Mimochodem to sam� u�inil i Williams. Jen�e Arturo se o v�z musel starat prakticky s�m, tak i v�sledky vypadaly podle toho. Proto vzal zavd�k nab�dkou t�mu Shadow, aby zasko�il v GP Rakouska za Patreseho, kter� startoval v z�vodech F2. Byl to zrovna onen z�vod, kdy Jones na druh�m voze p�ekvapiv� zv�t�zil a na Ital�v v�kon (t�eba�e byl znehodnocen pot�emi s p�evodovkou) padl pochopiteln� st�n.

Merzario se v tisku nech�val sly�et, �e hlavn�m probl�mem pro n�j je �patn� materi�l, kter� m� k dispozici. Po roce 1978 ztratil definitivn� trp�livost. Po��dal sv�ho krajana Bellasiho, aby mu p�ipravil n�vrh �asi, jak pozd�ji s�m zpola v �ertu vysv�tloval, vyu�il sv�ho t�m�� anorektick�ho t�la a doslova za�al na sebe �navl�kat automobil�. Zrodil se Merzario A1. Pot� v�ak byla v tom, �e Ital nem�l prost�edk� na rozhazov�n�, a tak za�al klasick� se�up do nouzov�ch �e�en�, tu se u�et�ilo na tom, tam se o�idilo tohle. Podporu, kterou m�l Arturo jako �len Marlboro Racing Team byla p��li� mal�, jin� sponzo�i se nenechali nachytat. V�sledek? Ze 16 Grand Prix se kvalifikoval Arturo do pouh� poloviny a c�l vid�l pouze ve �v�dsku � ov�em s takovou ztr�tou, �e to nesta�ilo na klasifikaci.

Nov� rok, nov� nad�je. Nad�je? Kdy� si p�e�teme jm�no hlavn�ho sponzora, v�robce koupelov� p�ny Flor Bath, hodn� to nazna��. Co� se tak� potvrdilo � pouh� dva starty a dvan�ct ne�sp�n�ch pokus� proniknout na startovn� ro�t. P��li� drah� legrace, kter� Merzaria podle nov�ch krit�ri� nastaven�ch J. M. Balestrem st�la 30 000 $. Daleko trp�� bylo pro Itala proz�en�, �e jeho nejnov�j�� wing-car s ozna�en�m A4 zaost�val i za �ojetinami� F1 v britsk�m �ampion�tu Aurora. Na�t�st� pro svou pen�enku Merzario pochopil, zam�val formuli 1 a definitivn� �ekl posledn� arrivederci.

Kdosi prohl�sil, �e Merzario byl sv�m zp�sobem podobn� Stirlingu Mossovi, co� je tvrzen� krajn� nep�esn�. Arturo ��dn� velk� nab�dky nikdy nem�l, a bohu�el pro n�j se k Ferrari dostal v dob�, kdy tento t�m �ekal na sp�su v podob� znovu na milost vzat�ho Regazzoniho a p��choz�ho Laudy. Za svou kari�ru se jedinkr�t dostal na stupn� v�t�z�, jen�e k jeho sm�le to bylo v nemistrovsk�m z�vod� Grand Premio del presidente Emilio Medici v roce 1974 (z�vod se jel po Grand Prix Braz�lie a Merzario dojel t�et�). Rozhodn� nebyl �patn�m pilotem, ale nebyl ani dobr�m technikem, proto jeho konstrukce vzbuzovaly jen soustrastn� �sm�v. Sv� kvality dokazoval p�edev��m v kategorii sportovn�ch voz� a prototyp�.

Do pov�dom� fanou�k� se zapsal p�edev��m sv�m hrdinsk�m �inem p�i z�chran� Nikiho Laudy na N�rburgringu 1976 � jeho �in byl o to v�c zvl�tn�, �e se s Raku�anem opravdu �nemuseli�. Nejednou se napadli v tisku a Lauda dokonce po sv� hav�rii �ekl: �Jsem Merzariovi vd��n� za z�chranu �ivota, ale m�j vztah k n�mu to nezm�n�.� Arturo kontroval: �Vyt�hl bych Laudu i podruh�, pop�t�, je to p�eci kolega. Ale to neznamen�, �e ho budu zv�t na sv� narozeniny. I nad�le si o n�m mysl�m to, co p�ed nehodou.�

Po ukon�en� kari�ry Arturo n�jak� �as d�lal mana�era sv�mu synovi Ugovi, pak se n�kolikr�t za volant vr�til � v roce 1997 jsme ho dokonce vid�li v Brn�, kde se v�t�zn� prezentoval, je�t� v roce 2002 se objevoval za volanty spor��k� a kategorie GT. P�es sv�j vysok� v�k se objev� v paddocku n�kter�ch Grand Prix, a m��ete si b�t jisti, �e jeho proslul� stetson mu nebude chyb�t.

Arturo MERZARIO

Narozen: 11. 3. 1943 (Civenna - It�lie)

Kari�ra: